Návrhy dispozice místností | 3D návrhy | Nápaditá řešení interiéru
Navržení dětského pokoje je nejčastějším požadavkem. Dítě je nejprve vysunuto do vlastního pokojíku, pak přibude sourozenec, pak je zase snaha o jejich rozdělení. Pokoj musí splňovat mnoho požadavků – hodně místa na hračky, knihy, oblečení…pracovní, hrací a spací část…a v případě sourozenců i trocha toho soukromí. To jde vyřešit jedině důmyslným návrhem s nábytkem na míru. Postupným nakupováním různých kousků skříněk, nikdy nedocílíte kýženého stavu.
Na začátku to byla klasika – dvě děti v ne úplně velkém pokojíku, zcela nevyhovující úložné prostory, takže většina věcí leží v různých boxech po zemi, malé postýlky, z kterých budou asi brzy koukat nohy… Na konci mají obě děti velké úložné prostory pod kvalitními postelemi na míru, které jsou navíc řešeny ve dvou výškových úrovních, takže je zachována i trocha toho soukromí. Na protější straně je kolem výškově stavitelných stolů opět spousta polic a skříněk. Jako na mechovém lůžku si musí děti připadat, když uléhají mezi stromy, větve a zvířátka na zdech.
Když děti ve společném pokoji dospívají, potřebují opravdu hodně soukromí. Navíc když jde o kluka a holku. Teď mají každý svou část pokoje s postelí, skříní, stolem i dalšími menšími úložnými prostory. Dívka má konečně svou skříň se zrcadlem a kluk stůl s pořádným nasvícením LED páskem. Oba jsou změnou nadšení.
Zařídit pokoj nábytkem na míru pro více dětí není levná záležitost. Proto je důležité myslet dopředu a zvolit dispozice i provedení tak, aby rostoucím dětem dobře sloužily v každé fázi jejich vývoje. Zde je vše vymyšlené a připravené tak, že až se děti z batolecí a předškolní fáze vývoje stanou školáky, doděláním několika prvků se pokoj promění.
Ne vždy je pravidlem, že realizace vypadá líp než návrh. Tady se dodrželo a povedlo vše. Matná barva lila se citlivě doplnila dvěma neutrálními odstíny lamina a opakuje se na zdi v podobě vtipných lemurů. Zatím nejsou třeba stoly, ale je na ně připravené místo, takže pokoj s malými změnami může sloužit mnoho let.
Už to, že má dítě svůj vlastní pokoj je výhoda a pokud navíc prostor dovolí širší postel, byl by hřích toho nevyužít. S přibývajícími roky děti preferují širší postele. Nejčastěji se volí 120 nebo 140cm. Tady se vešlo letiště 160cm a krásně se vešlo pod zkosení i s peřiňákem. Pod střešním oknem je na míru vyrobený psací stůl s úložnými prostory a policemi.
I v malém pokoji panelového domu lze vymyslet spaní, kde má každé dítě trochu svého soukromí. Snaha byla vyhnout se klasickým palandám. Dítě nahoře je tam příliš vysoko, má vydýchaný vzduch i jeho obsluha v případě nemoci je problematická. Dole zase může někomu vadit spát s těžkým monstrem nad hlavou. Vše je doplněné úložnými prostory, kterých bylo třeba hodně. V jiné barvě lamina je pak stolová deska s prostornými šuplíky. Barvy lamina byla vybrána s ohledem na to, aby mohla fungovat v pokoji i za pět či deset let. Že je pokoj určený pro děti vlastně připomíná „jen“ strom na zdi. Ten jsem navrhla i namalovala nezávadnými vodou ředitelnými barvami.
